Nejvíc kandidátů neztratíte na pohovoru. Přijdete o ně až po něm

Myslíte si, že nejtěžší část náboru končí ve chvíli, kdy si s kandidátem podáte ruku? Pak vás možná překvapí jedna věc. Nejvíce špičkových lidí firmy neztrácejí během pohovoru. Ztrácejí je v tichu, které následuje po něm.

První pohovor dopadl skvěle. Obě strany odcházejí s dobrým pocitem. Manažer si říká, že našel ideálního člověka. HR připravuje zpětnou vazbu. A kandidát? Ten mezitím absolvuje další dvě výběrová řízení.

Zatímco vy řešíte interní schvalování, hledáte termín druhého kola nebo čekáte, až se ředitel vrátí z dovolené, konkurence už kandidátovi volá. Ne proto, že je lepší. Ale proto, že je rychlejší. A právě rychlost dnes často rozhoduje víc než výše nabídky.

Ticho po pohovoru je největší nepřítel náboru

Firmy si myslí, že když kandidát odcházel spokojený, je všechno na dobré cestě. Jenže kandidát během čekání nepřestává přemýšlet. Naopak.

Každý den bez zprávy si vykládá po svém.

• • „Možná našli někoho lepšího.“
  • „Možná si nejsou jistí.“
  • „Možná o mě vlastně tolik nestojí.“

Zatímco vy mlčíte, konkurence komunikuje. A tím vytváří přesně ten pocit, který rozhoduje.

• • „Tady o mě opravdu stojí.“

V náboru totiž nerozhodují jen fakta. Rozhodují emoce.

Posledních pět minut pohovoru je důležitějších než prvních třicet

Většina manažerů ukončí pohovor větou: „Ozveme se.“

Jenže to není informace. To je nejistota. Kandidát potřebuje odcházet s jasnou představou, co bude následovat.

1. Řekněte mu konkrétní termín.
2. Kdo bude u dalšího kola.
3. Jak bude výběrové řízení pokračovat.
4. Jak dlouho bude celý proces trvat.

Nejenže tím budujete důvěru. Zároveň tím výrazně snižujete pravděpodobnost, že mezitím přijme jinou nabídku.

Stejně důležité je poděkování. Ne obecné. Konkrétní.

1. Řekněte, co vás zaujalo.
2. Jaký postřeh si odnášíte.
3. Co vás během rozhovoru přesvědčilo.

Takové věci si kandidáti pamatují.

Jedna krátká zpráva může porazit vyšší nabídku

Tohle je nejjednodušší rada z celého článku. A přesto se jí řídí jen minimum manažerů.

Do 48 hodin po pohovoru pošlete kandidátovi krátkou osobní zprávu.

Ne automatický e-mail. Ne šablonu z HR. Zprávu od budoucího šéfa.

Nemusí být dlouhá. Stačí například:

„Děkuji za dnešní rozhovor. Oceňuji váš pohled na rozvoj obchodního týmu. Těším se na další setkání. Ve čtvrtek vám pošleme pozvánku.“

Hotovo. Dvě minuty práce. Obrovský rozdíl. Proč? Protože kandidát najednou necítí, že komunikuje s firmou. Komunikuje s člověkem. A právě vztahy rozhodují o tom, kam lidé nakonec nastoupí. Osobní zpráva od budoucího šéfa je háček, který konkurence jen tak nepřebije.

Kandidáti si doma neporovnávají tabulky. Porovnávají pocity.

Tohle je jedna z věcí, kterou ve své práci vidím opakovaně. Firmy často předpokládají, že kandidát otevře Excel, sepíše si výši mzdy, počet dnů dovolené, příspěvek na penzijní spoření a podle toho se rozhodne.

Realita je mnohem lidštější. Lidé si večer doma vybavují úplně jiné věci.

• • Jak se s nimi mluvilo.
  • Jestli jim někdo opravdu naslouchal.
  • Jestli cítili respekt.
  • Jestli manažer působil důvěryhodně.
  • Jestli odcházeli s pocitem, že je někdo chce získat, nebo jen obsadit volnou pozici.

Právě proto někdy vyhraje firma, která nenabídla nejvyšší mzdu. Vyhraje totiž v disciplíně, kterou většina firem vůbec neměří. V lidském dojmu.

Malý checklist, který vám může zachránit nábor

Po každém prvním pohovoru si zkuste odpovědět na několik jednoduchých otázek.

• • Ví kandidát, co bude následovat?
  • Zná přesný termín dalšího kroku?
  • Odešel s pocitem, že o něj opravdu stojíme?
  • Ozvali jsme se mu do dvou dnů?
  • Komunikoval s ním budoucí manažer, nebo pouze HR?
  • Má důvod těšit se na další setkání?

Pokud u více odpovědí váháte, není problém v kandidátovi. Je dost možné, že problém je ve vašem náborovém procesu.

Šéfové, zapamatujte si z dnešního lovu jedno. V prvním kole se ještě nestřílí. V prvním kole se vábí. Kandidát s více nabídkami je kořist, která si naopak vybírá lovce. A vybere si takového, u kterého ucítí, že v jeho revíru bude růst, ne jen přežívat.

Manažeři často věnují obrovské množství energie tomu, jak kandidáta během pohovoru prověřit. Mnohem méně času ale věnují tomu, jak v něm po pohovoru udržet nadšení.

Přitom právě těch několik hodin a dnů mezi jednotlivými koly rozhoduje o tom, jestli budete podepisovat pracovní smlouvu vy, nebo vaše konkurence.

Pamatujte si jednu věc. První pohovor nekončí podáním ruky. Končí až ve chvíli, kdy kandidát ví, že o něj opravdu stojíte. A někdy k tomu stačí jedna krátká zpráva, dva konkrétní termíny a lidský zájem.

Protože v dnešním náboru nevyhrává ten, kdo hledá nejlepší kandidáty. Vyhrává ten, kdo umí dát těm nejlepším dost dobrý důvod, aby si vybrali právě jeho.