Kandidát psaný umělou inteligencí: Jak poznat životopis, který nikdo neodžil
Zkušený lovec pozná padělek podle stopy. Na rozdíl od pravé stopy, která je nepravidelná, protože zvíře někde zaváhá, obejde překážku, jinde zpomalí nebo uskočí stranou, falešná stopa je dokonalá. Vede rovně, má stejné rozestupy a nikde nezakolísá.
Přesně tohle se za poslední rok stalo i se životopisy. Jsou dokonalé. Mají bezchybnou strukturu. Používají stejná slovesa. A některé jsou skoro jako přes kopírák.
Problém není v tom, že kandidáti při tvorbě životopisů používají AI. Tu používají skoro všichni. A budou ji používat čím dál víc. Zakazovat to je stejně marné jako zakazovat kalkulačky. Detekční nástroje nefungují spolehlivě a poctivého člověka jimi urazíte dřív, než odhalíte jednoho chytráka.
Skutečný problém leží jinde. Životopis přestal být důkazem schopností. Stal se důkazem přístupu k nástroji. A personalisté podle něj pořád rozhodují, koho pozvou a koho pošlou do věčných lovišť.
Jak tedy poznat, že životopis lže a umělá inteligence mu v tom pomáhá?
Držte se těchto pěti stop, které vás navedou:
- Dokonalá shoda s inzerátem
Když životopis odpovídá vašemu inzerátu slovo od slova, a ještě ve stejném pořadí, nečtete životopis. Čtete zrcadlo.
Skutečná kariéra nikdy nesedne na cizí zadání na sto procent.
- Čísla bez příběhu
„Zvýšil jsem obrat o 34 %.“ Vypadá to skvěle. Jenže chybí to nejdůležitější. Odpovědi na otázky:
-
- z jaké hodnoty,
- za jak dlouho,
- s kým,
- a co na tom bylo nejtěžší?
Umělá inteligence umí vygenerovat výsledek. Ale neumí vygenerovat cestu k němu.
- Nikde ani jedno zaváhání
Každá opravdová kariéra obsahuje i projekt, který nevyšel. Tým, který se rozpadl. Rok, který stál za starou belu. Životopis bez jediného zaváhání není příběh lovce. Je to naleštěná trofej koupená v e-shopu.
- LinkedIn nesedí
Nejrychlejší kontrola, jakou máte, je nahlédnutí do profilu na LinkedInu. A navíc vás to nestojí víc než dvě minuty času.
Narazili jste na rozdílné termíny, jiné názvy pozic, odlišnou úroveň odpovědností? Tam, kde se profil psal „pravačkou“ a CV robotickou rukou, tam rozdíl poznáte okamžitě.
- Jazyk bez otisku prstu
Každý, kdo svou práci opravdu zná, používá slova z oboru. Má své zkratky, své „nadávky“, svá typická přirovnání.
Když je text plytký, obecný a mohl by patřit komukoli v oboru, většinou patří umělé inteligenci.
Přestaňte rozhodovat podle textu
Životopis nechte být tím, čím měl být vždycky.
Vstupenkou do procesu. Ne rozsudkem.
Rozhodnutí posuňte o krok dál, na místo, kde už kandidátovi žádný nástroj nepomůže. Do patnáctiminutového hovoru. Do krátkého strukturovaného dotazníku. Do drobné ukázky práce.
Zní to jako práce navíc? Ve skutečnosti je to práce, kterou jste dřív dělali při čtení tří set životopisů. Jen se přesunula tam, kde má větší smysl.
Tři otázky, na které se genericky odpovědět nedá
- „Vyberte si jeden výsledek ze svého životopisu a popište mi, co jste dělal během prvního týdne.“
Obecná odpověď žádný první týden nemá. A kandidáta touto otázkou zaženete do slepé uličky.
- „Co na projektu nevyšlo?“
Kdo u projektu opravdu byl, odpoví do tří vteřin. Kdo projekt neodžil, začne mluvit o výzvách.
- „Kdybyste tohle dělal znovu, co byste udělal jinak a proč jste to tehdy neudělal?“
Druhá polovina otázky je nejdůležitější. Pokud kandidát začne vařit z vody, víte, že vás chce jen opít rohlíkem.
Takže co byste si z dnešního článku měli odnést?
Umělá inteligence vám nezničila nábor. Zničila vám zkratku, kterou jste roky pohodlně používali. Roky jsme věřili, že dobře napsaný životopis znamená schopného člověka. Ale někdy to nebyla pravda.
Dobrý lovec se ostatně nikdy nespoléhá na jednu stopu. Ověřuje si ji, sleduje směr větru a pozoruje, kam přesně vede.
Otázka proto nezní: „Jak poznám, kdo použil AI?“
Správná otázka zní: „Kolik kandidátů jsem letos vyřadil na základě toho, jak psali, a ne podle toho, co umí?“ Odpovězte si na ni sami.