Lovci talentů nelžou. Jen vám většinu věcí nikdy neřeknou – part I

Co se opravdu děje v hlavě lovce během náboru? A proč některé profily zmizí z jeho radaru dřív, než stačíte říct „open to work“?

Pracovní trh je zvláštní džungle. Všichni se tváří profesionálně, všichni si hrají na korektnost a všichni opatrně našlapují kolem pravdy, aby náhodou někoho neurazili. Jenže realita lovu lidí bývá mnohem syrovější.

Lovci neříkají všechno nahlas. Ne proto, že by nechtěli. Ale protože v recruitmentu se kontakty sbírají roky a málokdo chce pálit mosty. Jenže některé věci je potřeba říct bez filtru. Protože právě ty často rozhodují o tom, jestli vás někdo vytáhne ze stáda a začne vás opravdu lovit.

Já mlčet nebudu. Strávil jsem roky na obou stranách náborového procesu. Mluvil jsem s kandidáty, kteří byli skvělí, ale nikam se nedostali. A taky s kandidáty, kteří byli průměrní, ale uměli se prodat. Rozdíl mezi nimi nebyl talent, ale spíše přístup.

Tady je to, co si headhunteři myslí, ale nikdy vám to neřeknou:

„Váš LinkedIn vypadá, jako by ho dělalo dítě."

A přitom je to vaše stopa! Tak po sobě nenechávejte rozmazané otisky. Ani rozmazané, roky staré fotografie.

Prázdný profil. Titulek typu „Sales Director ve firmě XY“, ale nikde žádný výsledek, žádný příběh, žádná stopa po tom, proč by měl lovec zbystřit.

Víte, kolik času vám většina headhunterů věnuje? Přibližně tolik, kolik trvá otevřít dveře od lednice a zjistit, že tam stejně není nic zajímavého.

LinkedIn dnes není životopis. Je to výloha. Návnada. Pachová stopa, podle které si lovec vyhodnotí, jestli má cenu rozbalit sítě.

A přitom často stačí málo:

• jasný headline,
• dvě normální lidské věty o tom, co umíte,
• konkrétní výsledky,
• čísla,
• úspěchy,
• změny, které jste ve firmách udělali.

Ne povinnosti. Ty měl každý.

Opakování je matka moudrosti, tak tady to máte všechno hezky sepsané: Krok za krokem k LinkedInu, který přitáhne headhuntery a pak klikněte dál, protože článek má tři díly.

Chcete změnu. Ale jen pokud se nezmění vůbec nic.

Tohle je evergreen. Slýchám: „Chci něco nového.“ Pak přijde nabídka:

• jiný obor,
• jiný typ firmy,
• jiný produkt,
• jiný trh.

A najednou ozvěna: „To asi není úplně ono.“

Jenže změna beze změny neexistuje. Pokud hledáte identickou roli, stejnou odpovědnost, stejné prostředí, stejné benefity a jen vyšší mzdu a lepšího šéfa, nehledáte změnu. Hledáte upgrade. A to jsou dvě úplně rozdílné věci.

Spousta lidí čeká, až se objeví jejich vysněná role. Jenže pracovní trh není katalog přání. Někdy je potřeba udělat krok bokem, abyste se mohli později posunout o tři dopředu.

Zkuste si vytvořit plán a být i více flexibilní v rámci oborů. Jen kdyby náhodou.

Mimochodem – jeden z důvodů, proč jsem začal dělat HR a headhunting, byl ten, že na trhu nebyly žádné zajímavé pozice v obchodu, který jsem předtím dlouhá léta dělal. Trh byl vypláchnutý Covidem.

Často právě takové okliky vedou k nejlepším kariérním rozhodnutím. Změna oboru vás může dovést na místa, která jste si nikdy ani nepředstavovali.

„Váš životopis má pět stran. Přečetl jsem půl první."

Životopis není archeologický výkop a recruiter není archeolog, aby se prokopával vrstvami vaší kariéry a hledal poklad. Pět stran textu. Osm odstavců povinností. Tři firemní slogany. A nikde jediný konkrétní výsledek.

Životopis má odpovědět na jedinou otázku: Co jste změnili, zlepšili nebo dokázali?

Ne: „Za co jste byli zodpovědní.“ Zodpovědnost je standard. Výsledek je důkaz.

A upřímně? V roce 2026 už by měl LinkedIn dávno fungovat jako vaše hlavní lovecká vizitka. Jenže firemní stáda stále chtějí PDF přílohy, takže nezbývá než hrát obě hry najednou. Krok za krokem k vyladěnému životopisu.

„Na pohovoru jste mluvili 40 minut o minulé firmě. Na novou jste se nezeptali."

Na pohovoru nemá smysl hodinu pitvat minulost.  Někteří lidé přijdou a 40 minut vyprávějí, co bylo špatně v jejich bývalé firmě. Špatný management. Chaos. Neschopní kolegové. Katastrofa.

Jenže lovce mnohem víc zajímá:

• proč chcete právě sem,
• co víte o firmě,
• na co se chcete zeptat,
• co vás motivuje,
• jak přemýšlíte.

Pohovor není výslech. Je to obhlídka terénu z obou stran.

A kandidát… pardon… člověk, který nepoloží jedinou otázku, působí buď zoufale, nebo úplně nezainteresovaně. Ani jedno není dobrá vizitka.

Připravte si otázky předem:

• Co bude znamenat úspěch v prvních měsících?
• Jak funguje tým?
• Co firmu aktuálně nejvíc trápí?
• Proč je role otevřená?

Tím ukážete víc než jakýmkoliv motivačním klišé.

A tohle je teprve začátek. Lovci totiž během náboru vidí mnohem víc. Jenže některé přešlapy nejsou jen drobné škrábance na reputaci — některé vás dokážou vyřadit z lovu dřív, než vůbec začal.

V dalším díle se podíváme na ghosting, nepřipravenost, peníze, reference i na to, proč si lovci pamatují lidi, kteří zmizí uprostřed procesu. A věřte mi, některé pachové stopy se z trhu práce mažou opravdu dlouho.