Milí náboráři, představte si to: sklapla vám pastička… Váš kandidát prošel výběrovým řízením a přijal nabídku. Máte pocit vítězství? To je velmi předčasné. Pozor na to, aby vám nesklapla i čelist. Čeká vás totiž nejnáročnější část headhunterského období. A také vaše největší překážka, která má své jméno – výpovědní lhůta. Přeloženo do praxe: jde o několik týdnů plných schýzy, jestli si to náhodou váš kandidát nerozmyslí.
Headhunting má zkrátka své mouchy a tohle je jedna z nich. Kandidát může během tohoto období narazit na deset let starou, negativní recenzi od bývalého zaměstnance… Nebo se dostat do rozhovoru s kámoškou, která přišla do styku s hamižným obchodníkem společnosti, který jí nastavil nevýhodné podmínky… Taky se k uchazeči může šéf v jeho současné práci chovat o chlup lépe, než je běžné. Kandidát je pak schopen celou vaši nabídku a několikatýdenní práci okamžitě shodit ze stolu.
To se fakt děje a občas jsou to bizáry. Obsazoval jsem pozici, ne zrovna běžnou, kde mi takto nástup odmítlo 5 kandidátů. Ano slovy: PĚT KANDIDÁTŮ. Nebo – měl jsem nástup jedné velmi drahé boardové pozice, ve které kandidát přecházel z obdobného místa. Čekali jsme na něho půl roku. Kandidát týden před nástupem řekl, že si to rozmyslel, a že zakládá vlastní společnost.
Chraň Bůh, pokud fungujete pro agenturu a jsou na nástup navázány vaše provize, se kterými jste tak nějak počítali. Co s tím jako headhunteři můžeme udělat? I když si to spousta klientů nebo nadřízených stále myslí, ani my headhunteři neumíme čarovat. Pokud si kandidát něco usmyslí, prostě mu to nevymluvíme.
Takže dnes to NEbude o “10 radách, jak kandidáta k nástupu překecat…”
Nicméně pokud chcete v průběhu výpovědní lhůty zvýšit šance, aby váš vyvolený opravdu nastoupil, mám pro vás několik doporučení.
- milník – do týdne od vašeho oznámení o vyhraném výběrovém řízení
Dejte kandidátovi vše “černé na bílém”. V tuto chvíli to není o vás, ale čistě a jenom o kandidátovi. Vy ho musíte utvrdit v tom, že ta super nabídka z vaší strany je reálná. Musíte ho ujistit, že nakráčet za šéfem a dát výpověď, je přesně to, co jeho život v tuto chvíli potřebuje. Kandidát musí mít jistotu ve formě oboustranně podepsané smlouvy s jasným termínem nástupu do nové společnosti.
Ideální scénář: Kandidáta si pozvěte k vám do společnosti na osobní setkání spojené s podpisem smlouvy. Příjemně tlačte, časově se přizpůsobte… Teď není ta pravá chvíle na: “Ale my pracujeme jenom do 16 hodin.“ Uvědomte si, že kandidát také ještě pracuje. Netahejte ho k vám přes jeho obědovou pauzu, nenuťte ho, aby si na podpis vzal dovolenou.
Jsou to zbytečné podněty, které by kandidáta mohly znervóznit a přivést ho k zamýšlení, jestli skutečně dělá dobře. Může dokonce začít mít různá podezření… Proč jste se mu časově nemohli přizpůsobit? Proč tak tlačíte na pilu a proč sakra nikoho jiného nemůžete najít? Pak už je to jen krůček k tomu, podívat se důkladněji na recenze společnosti? A dál ten příběh znáte.
Přijatelný (ale ne ideální) scénář: Kandidát chce nabídku a smlouvu dostat předem do mailu. To je přece běžné ne? A co by na tom nemělo být ideální? Modlete se (i když vy už to pravděpodobně jako zaměstnanec víte), že máte vašimi právníky sepsanou slušnou, naprosto přehlednou, jasnou a pro obě strany férovou smlouvu. Pokud tam jsou až příliš překombinované věty, nebo pokud je tam až příliš právnických hatmatilek a pro normálního smrtelníka nejasností, stanou se dvě věci:
1) kandidát smlouvu pošle svému právníkovi,
2) kandidát začne nad nabídkou zase více přemýšlet. A také nad tím, proč je tak nepřehledně postavena. U přijatelného scénáře se také připravte na možnou zradu. Kandidáti použijí vaši nabídku u svého současného zaměstnavatele, aby dorovnali své podmínky. A smlouva bude sloužit jako důkaz, že o ně jinde stojí, a že zkrátka “jinde je tráva zelenější”. Tohle se vám stane mnohokrát.
MOJE DOPORUČENÍ: Aktivně se kandidáta v tomto stádiu ptejte, co by mu pomohlo k přechodu a lepšímu překonání výpovědi a celé výpovědní lhůty.
- milník – do jednoho týdne od podepsání smlouvy kandidátem
Smlouva je podepsaná. A vy máte pocit, že je ruka v rukávu. Zklamu vás. Nic to neznamená do doby, než začne běžet její platnost… A pak ještě zkušební doba. Ale jako bych nic neřekl, dnes je toho stresu na vás až až…
Jak postupovat dále, ať si kandidáta pomalinku obmotáváte kolem prstu?
MOJE DOPORUČENÍ: Pošlete welcome balíček nebo personalizovaný e-mail. Nejlépe obojí. Vlastně řeknu to jinak: v dnešní době určitě pošlete obojí. Pokud odejde e-mail od kandidátova budoucího nadřízeného, že mu děkuje a blahopřeje k úspěšnému výběrovému řízení, jak se těší, až se připojí k jejich týmu, protože na něho čekají zajímavé projekty, které mu byly při výběrovém řízení slibovány a třeba jako třešnička na dortu bude připojená fotka nového pracovního místa, tak je to prostě něco, při čem vám i slušný “bručoun” malinko roztaje a řekne si: “Ty jo oni mě tam fakt potřebují.”
Vytuňte to a pošlete kandidátovi domů hrníček s logem vaší firmy, trochu vážené čokolády, nebo láhev vína.
Verze old school personalisty: V tuhle chvíli si kandidát řekne: „Jsem jejich! Já k nim zkrátka patřím! Takhle to mělo být!“
Upřímná, Hunter’s Lodge verze: V tuhle chvíli si kandidát řekne: „Do prdele, teď by bylo fakt hodně blbý jim ten nástup zrušit, co?“ Tak jako tak – win-win pro obě strany.
- milník – do jednoho týdne od welcome balíčku a personalizovaného e-mailu
MOJE DOPORUČENÍ: Přidej kandidáta do interní komunikace – např. Slack nebo rozesílek newsletterů. Ve většině společností jsem se setkal s tím, že ve firemních chatech je minimálně jeden kanál, který je určený pro všechny. Prezentují se tam nadcházející firemní akce, teambuilding, povýšení kolegů, referral program, firemní knihovny atd. A většinou má také někdo zodpovědnost za to, aby tento kanál nebyl úplně “mrtvý” a trochu to v něm žilo.
Udělejte novému kolegovi firemní e-mail trochu dopředu a do tohoto kanálu ho přidejte. Dáte mu tím vhled do kultury společnosti. Bude mít pocit, že už ji částečně žije, když mu budou stále pípat notifikace o nových příspěvcích. Ono upřímně, když nic takového nemá, tak dvouměsíční odmlka až do jeho nástupu je mnohdy hodně dlouhá. Ke konci se už kandidát může ptát sám sebe: „Počítá se mnou firma ještě vůbec?“
- milník – týden od přidání kandidáta do interní komunikace
MOJE DOPORUČENÍ: Vytvoř kandidátovi buddyho – parťáka z týmu. V tuto chvíli by měl mít kandidát ve firemním chatu tři komunikační kanály – obecný kanál, kanál headhuntera (pokud jste externista, tak důležité informace pokrývejte přes klasické emaily nebo telefonáty) a kanál jeho nového firemního buddyho. Ideálně by to měl být jeho budoucí mentor, který ho vtáhne do firemní kultury, vysvětlí mu firemní systémy, prozradí, kde se dělá kafe a kam se chodí na záchod.
Tento kontakt by měl být super friendly a naprosto k dispozici kdykoliv, když ve vašem vyvoleném vyvstane nějaká pochybnost, jak či onak to v nové společnosti funguje a jestli to bude schopen zvládnout. Musí odpovědět vždy, když mu od budoucího kolegy pípne notifikace. Tento buddy musí být kandidátovi k dispozici až do chvíle jeho nástupu, pak intenzivně celou zkušební dobu a pak až do smrti, ale v menší míře.
- milník – do měsíce od navázání kontaktu s buddym
MOJE DOPORUČENÍ: Pozvi kandidáta na firemní akci ještě před nástupem. I kdyby to měl být pouhý online call na jednu hodinu se všemi jeho budoucími kolegy… Domluv s nimi, ať se vzájemně představí a projeví, jak se na nového kolegu těší. Tohle je velmi okrajová varianta. Úplně nejlepší řešení je uspořádat přímo teambuilding, na který budoucího kolegu přizvete a totálně se spolu s ním “zboříte”. Pak už vám budoucí kolega jen tak neuteče. Pokud s kandidátem v neformálním prostředí s promile a půl v krvi promluví budoucí šéfová o tom, jak je to u vás ve firmě na pohodu, tak tomu se fakt těžko říká ne.
- milník – 14 dní před nástupem kandidáta
MOJE DOPORUČENÍ: Zařiď kandidátovi přednástupní onboarding, e-learning nebo příručku nového zaměstnance (jak se rozjet ve firmě). Jednoduchý balíček, ve kterém se nováček dozví, kdo je kdo, jak to ve firmě funguje, co si vzít první den s sebou. Zvládne si to prostudovat doma a cítí se připravenější. A zase opáčko. Nezapomeňte při té příležitosti zmínit, jak se na něho moc těšíte a jak to bylo v James Deanovi hrozně super.
No, a to je vše. Naprostá brnkačka, viďte? Akorát že vůbec. Je to to nejtěžší z celého náborového procesu. Ale vy to teď jistě zvládnete.
A ještě dobrá rada na závěr:
Nechte si otevřená zadní vrátka u více kandidátů.
Můj šesti milníkový scénář je sice naprosto bezchybný a už nikdy vám nikdo neřekne ne! Ale musíte se připravit, že konkurence je prostě děsně zlá mrcha a vy musíte mít jednoho až dva kandidáty v záloze, kdyby váš vyvolený nenastoupil.
A tímto tématem končíme náš sedmidílný seriál headhunting jednou ranou Sedm tipů pro headhunting jednou ranou.
Jedno téma bylo důležitější než druhé a když si je osvojíte a budete dodržovat, headhunting se pro vás stane nejenom prací, ale i úžasným koníčkem. Pro vás, kteří se nacházíte na začátku svých náborových kariér, vás články z této série utvrdí, že headhunting skutečně funguje a že to není jenom moderní pojem převzatý z videoher.
Stačí dodržovat několik zásad, abyste se postupem času stali mistry tohoto skvělého oboru. Tato cesta nám trvala sedm krásných měsíců a já už mám přichystané další série a články se spoustou zajímavých témat. Tak se těšte!
